Dopisy na frontu by Rosa Nocturna Lyrics

Tatínku, kdy se z té dálky za mnou domů vrátíš
Kdy mě zas stiskneš v náručí, pak po vlasech pohladíš

Dceruško, vrátím se hned jak jen budu moct
Ještě pár nepřátel zbavím jejich poct

Kdy se už konečně, tati, z vojny nazpět vrátíš
Kdy mi zas pohádku hezkou na dobrou noc povíš

Holčičko, ještě pár výstřelů z pušky mé
Tancují po hlavách obušky železné

Já spatřil jsem peklo se chechtat
Když na vojnu musel jsem narukovat
Dali mi pušku a řekli střel
A já jsem s odporem zabíjel

Táto, a na které straně barikády vlastně stojíš?
Před pisateli historie, jestlipak se obhájíš?

Dcerko má, povím ti to až zestárneš
Že poslušnost a vůle není totéž
Já spatřil jsem peklo se chechtat
Když zabíjet musel jsem mašírovat
Dali mi pušku a řekli střel
A tak jsem poslušně zabíjel

Otče, co ty hluboké díry ve zdi hliněné
A ty stopy na zemi, louže matně červené

Dcero, věz, svět není jak se ti zdál
Byla jsi dítě, teď musíš však dál

Otče, co ty hluboké díry ve zdi hliněné
A ty stopy na zemi, louže krve červené

Občas se vzbudíš a svět je jiný
Je na něm šrám a ten už nezmizí

Já spatřil jsem peklo se chechtat
Když zabíjet musel jsem mašírovat
Dali mi pušku a řekli střel
A tak jsem s hrdostí zabíjel

Já spatřil jsem peklo se chechtat
Když zabíjet musel jsem mašírovat
Dali mi pušku a řekli střel
A tak jsem s hrdostí zabíjel
V příkopech o tvojí tváři jsem snil
Když teplou krev a jíl jsem z pusy plil
Kéž bych tak dostal do tváře ránu
Abych se vrátil na správnou stranu
Svědomí ztichlo, když dostal jsem moc
Je snadné zneužít svou pravomoc

Dědo, máš vnuky a ty děti své
Někdy si na půdě s puškou hrají
Nad tvojí fotkou ticho rozpačité
Co jim mám říct, když se ptají?
Nad tvojí fotkou ticho rozpačité
Co jim mám říct, když se ptají?
Když se na tebe, táto, ptají!