Záložka by Prago Union Lyrics
[Verse 1]
Čekám na socku, hlavu plnou mozku
Za žádnou cenu nevyrostu, to snad radši visim hlavou z mostu
Navíc bych se nedivil, kdybych se dole netrefil
Minul planetu Praha a bůhví jestli bych se někdy vůbec zastavil
A to se zase radši zastavim, v ghettě na jedno
Domů půjdu po čtyrech, opět, o stošest hraju hru na noční můru
Barmani už kvůli tomu popsali už futer fůru
Domu chodim až když jsou všechny slušný bry stoličkama vzhůru
Nicméně nevěšim hlavu, zapomněl bych kam
S sebou vždycky nosim co z života dosud mám
Když není co do brka, vesmír vždycky píchne ti
A tak mi nezbejvá než se spolíhat na děti
Páč s takovou těžko kdy sepíšu paměti
To je furt samý ééé, hmm a ééé, jak zněla otázka?
Ach ta hlava, špatná docházka
To mám z toho věčnýho: Hej Kato, pojď s náma na práska!
[Hook]
Vypadla mi záložka, už zas, škoda
Nevim, na který svý stránky navazovat
Co mám dělat, když jsem sám o sobě kapitola
Abych nemusel začínat pokaždý znova
[Verse 2]
More, byl jsem narozen, s koulí na noze
Místní jí řikaj Zem
Do vody vhozen a dodnes nevyloven
Doplaval jsem sem proti proudu svym tempem
Ve splývání jsem nikdy nebyl šampionem
Všechno to jenom tak proplouvá kolem
Ani lážo plážo ani honem, jinak ten
Každej si to přeberem svym způsobem
A svym způsobem, dobře každýmu tak
Páč přesně tak bude i [?] na tmu naopak
Dej mi basu, virbl, hajtku a kopák
Ať si můžu objednat
Troska nebo trosečník, co je komu do toho
Laskavě si umej ruce než mě začneš chytat za slovo
Jestli je toho příliš mnoho na ten tvůj
Zkus odezírat ze rtů a kdyby to náhodou nepomohlo, mám tu jelení lůj
Průsery, faux pas a chyby
To jsou mý dřepy, kliky, shyby
Mám specielní výcvik, všechno na poslední chvíli
Zdravim mámu, tátu, bráchu a všechny svoje lidi
A ostatní, aby bylo jasný, tak za prvý
A tim nemyslim za druhý nemyslim za druhý
Bude čoromoro, skorujem vždycky, páč vždycky jenom skoro
[Hook]
Čekám na socku, hlavu plnou mozku
Za žádnou cenu nevyrostu, to snad radši visim hlavou z mostu
Navíc bych se nedivil, kdybych se dole netrefil
Minul planetu Praha a bůhví jestli bych se někdy vůbec zastavil
A to se zase radši zastavim, v ghettě na jedno
Domů půjdu po čtyrech, opět, o stošest hraju hru na noční můru
Barmani už kvůli tomu popsali už futer fůru
Domu chodim až když jsou všechny slušný bry stoličkama vzhůru
Nicméně nevěšim hlavu, zapomněl bych kam
S sebou vždycky nosim co z života dosud mám
Když není co do brka, vesmír vždycky píchne ti
A tak mi nezbejvá než se spolíhat na děti
Páč s takovou těžko kdy sepíšu paměti
To je furt samý ééé, hmm a ééé, jak zněla otázka?
Ach ta hlava, špatná docházka
To mám z toho věčnýho: Hej Kato, pojď s náma na práska!
[Hook]
Vypadla mi záložka, už zas, škoda
Nevim, na který svý stránky navazovat
Co mám dělat, když jsem sám o sobě kapitola
Abych nemusel začínat pokaždý znova
[Verse 2]
More, byl jsem narozen, s koulí na noze
Místní jí řikaj Zem
Do vody vhozen a dodnes nevyloven
Doplaval jsem sem proti proudu svym tempem
Ve splývání jsem nikdy nebyl šampionem
Všechno to jenom tak proplouvá kolem
Ani lážo plážo ani honem, jinak ten
Každej si to přeberem svym způsobem
A svym způsobem, dobře každýmu tak
Páč přesně tak bude i [?] na tmu naopak
Dej mi basu, virbl, hajtku a kopák
Ať si můžu objednat
Troska nebo trosečník, co je komu do toho
Laskavě si umej ruce než mě začneš chytat za slovo
Jestli je toho příliš mnoho na ten tvůj
Zkus odezírat ze rtů a kdyby to náhodou nepomohlo, mám tu jelení lůj
Průsery, faux pas a chyby
To jsou mý dřepy, kliky, shyby
Mám specielní výcvik, všechno na poslední chvíli
Zdravim mámu, tátu, bráchu a všechny svoje lidi
A ostatní, aby bylo jasný, tak za prvý
A tim nemyslim za druhý nemyslim za druhý
Bude čoromoro, skorujem vždycky, páč vždycky jenom skoro
[Hook]