Sonet 147 by Chinaski Lyrics

Má láska je jak horečka, co touží
Co nejvíc tu svou nemoc roznítit
Radost má z toho, co jí nejvíc souží
Co nejvíc živí zvrhlý apetýt
Rozum, ten doktor lásky, dostal vztek
Že neléčím, jak řek, tu chorobu
Teď už vím, že když nemám jeho lék
Má touha přivede mne do hrobu
Pomoci není, komu není rady
Blábolím, blouzním, blázním, bloudím tmou
A nevím sám, co to mám za nápady
Nechci znát pravdu, pořád vedu svou
Pomoci není, komu není rady
Blábolím, blouzním, blázním, bloudím tmou
A nevím sám, co to mám za nápady
Nechci znát pravdu, pořád vedu svou
Že krásná jsi a že jsi moje světlo
Když jsi jak noc a černější než peklo
Pomoci není, komu není rady
Blábolím, blouzním, blázním, bloudím tmou
A nevím sám, co to mám za nápady
Nechci znát pravdu, pořád vedu svou
Pomoci není, komu není rady
Blábolím, blouzním, blázním, bloudím tmou
A nevím sám, co to mám za nápady
Nechci znát pravdu, pořád vedu svou